Červen 2016

Motané sandály

5. června 2016 v 15:11 | zikie
Manžel má zlomenou patu, na druhé noze naražený malíček a hlubokou žilní trombozu, já zánět dutin a antibiotika a oba kluci neštovice jako blázen. Takže nějaký outdoorový program tento víkend nepřipadá v úvahu. A protože dorazily nové paracordy a mě boty a jejich výroba straší snad už i ve snu, rozhodla jsem se že budu u klučičích pohádek motat.


Spotřeba je sice výrazně vyšší než u standartních huarache sandals- odhaduji cca kolem 8m na sandál,u dětských cca polovic ale s výsledkem jsem moc spokojená. Sandály by mohly být i bez meziprstu, jak jsem to pak udela u dětských, ale mě vadí že se podrážka odčas sroluje pod nohu a člověk o ni zakopává.

Původně jsem chtěla dělat jen dospěláckou variantu, ale nejmladší si vydupal i jedny pro sebe a v plánu jsou možná i jedny pro staršího kulicha


Uzel jsem dělala takovýto, vždy jeden na jednu stranu a druhý zrcadlově, aby si paracord hezky sedal.



Začala jsem vždy "ocáskem" s přeskou, jak je to vidět na fotografii a skrz podrážku jsem na dvojito vázala vždy jen černý "vodící" paracord. Naměřovala jsem si vždy na noze.

U konce jsem pak na černém paracordu udělala zase dvojitý uzel a konec protáhla pod podrážku, stejně jako oba konce opletu. Tam jsem konce zastřihla, roztřepila a zatavila do "nýtku"
U přesky jsem začínala na "opletu" liščí smyčkou a černé jádro jsem jen protáhla a konec k jádru prošila.

Pak jsem ještě doplétala druhou část patního popruhu. Opět jsem začala u přesky jako viz výše, pletla jsem do požadované délky a pak jsem jádro protáhla kolem jádra popruhu na nártu a opet konec prošila. Popruhy opletu jsem protáhla pod popruhy opletu na nártovém pásku, sestřihla a a opět se natavením pokusila o jakýsi nýtek. Druhou dětskou botičku jsem dělala cca v jednu ránu a natavovala jsem taky intenzivně, až mi celý poruh začal hořet... Nakonec jsem zachránila botku i kuchyni a celá aféra skončila jsem puchýřem na prostředníku...


baleríny reloaded

5. června 2016 v 14:44 | zikie
Zařekla jsem se, že dokud neprochodím své zentanglové baleríny a VB jing jingy, žádné další nebudou.
Zentangláče jsem poctivě nosila, jenže na mých potivých nohách kůže ještě trochu povolila a z elegantní boty se při mé mikro postavě stala bota kachní.
A tak jsem se rozhodla, že zkusím pajcnout jingy... Obkreslit podrážku problém nebyl, vrchní plášť už byl trochu větší oříšek. A tak jsem stříhala a stříhala... Dokonce tak intenzivně, že jsem střihla dvě levé boty...Ale nakonec se povedlo. Pro větší věrnost jsem tentokrát nelemovala lemovací pruženkou ale pruženkou s výpustkem od Stoklasy, kterou jsem nadvojito přišila.Pokud by se vám stalo, že pruženku málo natáhnete, což se zvlášť v patní části musí dost intenzivně, dá se vzniklým tunýlkem ( mezi oběma švy)protáhnout ještě klobouková gumička. Pruženka se nenatahuje jen v oblasti výkroje na nártu. Dále jsem nesešívala šev na patě rovnou, ale sešila jsem obě poloviny boty až k patnímu švu a ten jsem sestřihla do obloučku, tak aby část u gumičky byla kratší než část, která se našívá k podrážce. Šev jsem tentokrát jen prošila do rubu a sestřihla. Pak už jsem jen dokončila sešití vrchního pláště a podrážky.


Lepila jsem tentokrát Chemoprenem na obuv na plotnu od firmy Vigo Crepe treking.


O výsledku se přesvěčte sami, zde porovnání s originálem...

Střih bude. Jen co manžel zprovozní scanner.